Česká národní banka začne od roku 2025 regulovat kryptoměnové společnosti v Česku.

Česká národní banka (ČNB) působí jako centrální banka České republiky, dohlíží na finanční trh v zemi a v rámci vnitrostátní jurisdikce vykonává funkci insolvenčního správce. V souladu se svým právním statusem je ČNB právnickou osobou podle veřejného práva a je registrována v místě svého sídla v Praze.

Činnost banky je organizována prostřednictvím jejího ústředí v Praze a sítě regionálních zastoupení v Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě.

ČNB je integrována do Evropského systému centrálních bank a podílí se na plnění jeho strategických cílů. Banka je rovněž součástí Evropského systému finančního dohledu a spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika a příslušnými evropskými dohledovými institucemi s cílem zajistit stabilitu a transparentnost finančního sektoru.

Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky (ČNB) je Rada banky, která se skládá z předsedy, dvou místopředsedů a čtyř členů. Všichni členové Rady jsou jmenováni prezidentem České republiky na maximálně dvě po sobě jdoucí funkční období v délce šesti let.

Hlavním úkolem ČNB je podporovat finanční stabilitu a efektivní fungování finančního systému v zemi. V rámci této kompetence banka vytváří a provádí makroobezřetnostní politiku zaměřenou na identifikaci systémových rizik a posílení stability finančního sektoru.

ČNB při zachování cenové a finanční stability jako priority zohledňuje také obecnou hospodářskou politiku vlády České republiky a celoevropskou hospodářskou politiku v rámci Evropské unie.

Česká národní banka (ČNB) je oprávněna vykonávat regulační a dohledové funkce nad širokou škálou účastníků finančního trhu. Její působnost se vztahuje na bankovní instituce, účastníky kapitálového trhu, pojišťovny, penzijní fondy, družstevní záložny, vydavatele elektronických peněz a směnárny. Od roku 2025 patří do dohledových kompetencí ČNB také subjekty působící v oblasti kryptoměn a virtuálních aktiv.

Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada České národní banky. Mezi její pravomoci patří tvorba a schvalování měnové politiky a výběr nástrojů pro její provádění. Bankovní rada navíc přijímá klíčová rozhodnutí týkající se provádění měnové politiky i dohledových činností ve vztahu k finančnímu sektoru, včetně stanovení strategických směrů pro regulaci a stabilizaci finančního systému.

Účast v Radě České národní banky podléhá přísným omezením, která mají zajistit nezávislost a zabránit střetu zájmů. Podle stanovených pravidel je funkce člena Rady neslučitelná s výkonem funkce v legislativních nebo výkonných orgánech, včetně členství v parlamentu nebo vládě.

Je rovněž zakázáno kombinovat členství v radě s účastí ve vedoucích, kontrolních nebo dozorčích orgánech jiných bankovních institucí nebo obchodních organizací. Jakákoli jiná profesionální činnost spojená s odměnou je zakázána, s výjimkou určitých tvůrčích a akademických činností, jako je vědecká, literární, pedagogická, novinářská nebo umělecká činnost, jakož i činností souvisejících se správou osobního majetku.

Kromě toho je účast v Radě neslučitelná s výkonem jakékoli činnosti, která může vést ke skutečnému nebo potenciálnímu střetu zájmů ovlivňujícímu objektivitu a nestrannost při plnění povinností člena Rady banky.

Členové bankovní rady ČNB

Aleš Michl – člen bankovní rady ČNB

Aleš Michl je ekonom s bohatými profesními zkušenostmi v bankovním a investičním sektoru, bývalý investiční analytik a spoluzakladatel fondu specializovaného na algoritmické řízení aktiv. Působí také v akademické sféře a ve vzdělávání, publikuje články a knihy o ekonomii a popularizaci matematických znalostí.

V roce 2025 byly jeho profesní úspěchy vysoce oceněny na mezinárodní úrovni: byl jmenován nejlepším manažerem v Evropě autoritativním časopisem The Banker a byl také oceněn titulem Manažer roku v rámci Central Banking Awards 2025, který uznává jeho přínos k rozvoji finanční politiky a dobré správy v oblasti centrálního bankovnictví.

Eva Zamrazilová – místopředsedkyně ČNB

Eva Zamrazilová je specialistkou na makroekonomii a statistiku. Vystudovala Ekonomickou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, poté pokračovala ve své akademické kariéře na Katedře statistiky téže univerzity, kde získala titul PhD.

Během své profesní kariéry působila ve vědecké radě České bankovní asociace a v současné době je členkou představenstva České ekonomické společnosti. Kromě toho se aktivně věnuje pedagogické činnosti a přednáší makroekonomickou analýzu na Vysoké škole ekonomické a managementu.

Její akademická práce pokrývá širokou škálu témat souvisejících s ekonomickou teorií a praxí, což se odráží v publikacích v renomovaných českých a mezinárodních ekonomických časopisech.

Jan Frait – místopředseda ČNB

Jan Freit je uznávaným odborníkem na makroekonomickou politiku, bankovní regulace a analýzy systémových rizik. Působil v klíčových mezinárodních orgánech a výborech: v letech 2004 až 2006 byl členem Výboru pro hospodářskou politiku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), v letech 2007 až 2011 byl členem Výboru pro bankovní dohled Evropské centrální banky a členem Evropského poradního technického výboru pro systémová rizika.

Jan Freit je v akademické a vědecké obci známý svou prací jako redaktor renomovaného ekonomického časopisu Finance a úvěr – Czech Journal of Economics and Finance, kde několik let působil jako šéfredaktor. V současné době je také členem Centra pro euroasijská studia na Univerzitě v Readingu (Velká Británie), kde zastupuje zájmy této akademické instituce v České republice.

Karina Kubelková – členka představenstva CNB Bank

Karina Kubelková je ekonomická specialistka s bohatými akademickými a mezinárodními zkušenostmi. Od roku 2009 vyučuje a věnuje se výzkumu na Ekonomické fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze, kde v roce 2015 úspěšně obhájila svou doktorskou práci a získala titul Ph.D.

Aktivně se podílí na řízení akademických procesů na univerzitě, je členkou Akademické rady Ekonomické fakulty a Interní hodnotící komise Vysoké školy ekonomické v Praze. Její profesní rozvoj zahrnuje účast na řadě výzkumných a vzdělávacích stáží na předních evropských univerzitách a výzkumných ústavech, mimo jiné v Itálii, Švýcarsku, Nizozemsku, Finsku a dalších zemích.

Kromě akademických kvalifikací má Karina Kubelková také obchodní vzdělání, které potvrzuje titul Master of Business Administration (MBA) z Univerzity v Lyonu (Francie), což podtrhuje její kompetence jak v oblasti ekonomické teorie, tak v aplikovaných aspektech managementu.

Jan Kubíček – člen představenstva ČNB

Jan Kubíček je vysoce kvalifikovaný ekonom specializující se na makroekonomickou analýzu, hospodářskou politiku a fiskální plánování. Vystudoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze s titulem inženýr (Ing.) a ve své akademické kariéře pokračoval postgraduálním studiem v oboru hospodářská politika a správa, na jehož konci mu byl udělen titul Ph.D.

Po dokončení studia se dlouhou dobu věnoval pedagogické činnosti na několika ekonomických vysokých školách, mimo jiné na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE), Newton College a Střední škole Škoda Auto. V rámci své akademické kariéry přednášel makroekonomickou analýzu, teorii dlouhodobého ekonomického růstu, ekonomické cykly a související disciplíny.

V letech 2007 až 2013 působil Jan Kubicek jako poradce Vladimíra Tomšíka, viceguvernéra České národní banky, kde poskytoval analytickou a odbornou podporu v otázkách měnové a makroekonomické politiky. Od roku 2018 vede oddělení makroekonomické a fiskální analýzy v Úřadu vlády, kde je zodpovědný za přípravu strategických revizí a hodnocení udržitelnosti veřejných financí.

Jan Procházka – člen rady ČNB

Jan Procházka má interdisciplinární akademické a rozsáhlé manažerské zkušenosti v oblasti ekonomie, pojišťovnictví a finanční analýzy. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, poté pokračoval ve studiu ekonomie na Fakultě provozní ekonomiky Mendelovy univerzity v Brně.

Deset let zastával manažerské a analytické pozice v investiční a finanční skupině CYRRUS, kde mimo jiné působil jako hlavní analytik a vedl pražskou pobočku společnosti.

V letech 2012 až 2023 působil Jan Procházka jako předseda představenstva a generální ředitel společnosti Exportní a garanční pojišťovací společnost, a.s. (EGAP), státní pojišťovně poskytující exportní záruky. V této funkci dohlížel na vývoj nástrojů na podporu českého exportu, podporoval jejich diverzifikaci a byl odpovědný za implementaci směrnice Solventnost II do pojistné praxe společnosti. Zastupoval také zájmy EGAP a České republiky v řadě mezinárodních organizací specializujících se na exportní pojištění a finanční spolupráci.

Jakub Seidler – člen rady ČNB

Jakub Seidler je český ekonom s bohatými zkušenostmi v oblasti makroekonomické analýzy a finančního sektoru. Od prosince 2024 je členem Rady České národní banky, kde se podílí na tvorbě měnové politiky a dohledové strategie tohoto regulátora.

V letech 2014 až 2021 byl Jakub Seidler hlavním ekonomem ING Bank v České republice, kde byl odpovědný za přípravu analytických prognóz a hodnocení makroekonomického prostředí. V letech 2021 až 2024 působil jako hlavní ekonom České bankovní asociace, kde zastupoval zájmy bankovního sektoru, vypracovával ekonomické přehledy a účastnil se dialogu s regulátory a vládními agenturami o vývoji finančního trhu.

Česká národní banka (ČNB) je od roku 2025 regulátorem kryptoměnových společností

V České republice oficiálně plní funkci národního regulačního orgánu pro kryptoaktiva a transakce s cennými papíry Česká národní banka (ČNB). Do 30. prosince 2024 mohly právnické osoby zabývající se činností s virtuálními aktivy poskytovat příslušné služby na základě obecné obchodní licence podle obchodního práva. Tyto činnosti byly klasifikovány jako účetní obchodní operace pod kódem č. 81 podle přílohy č. 4 zákona o živnostenském oprávnění, která zahrnuje „poskytování služeb souvisejících s virtuálními aktivy“.

Situace se dramaticky změnila na začátku roku 2025, kdy prezident České republiky Petr Pavel schválil zákon č. 31/2025 Sb. „O digitalizaci finančního trhu“. Tento předpis zavedl plnohodnotný regulační rámec pro transakce s kryptoaktivy, oficiálně integroval tuto oblast do regulované části finančního trhu a podřídil ji dohledu České národní banky. Přijetí zákona znamenalo přechod od liberálního přístupu k plnohodnotnému státnímu regulačnímu systému v souladu s normami Evropské unie v kontextu implementace nařízení MiCA v České republice.

Poskytovatelé služeb v oblasti kryptoaktiv (CASPs) v České republice

Poskytovatelé služeb v oblasti kryptoměn (CASPs) jsou právnické osoby poskytující profesionální služby v oblasti digitálních aktiv. Jejich činnosti pokrývají širokou škálu transakcí, včetně úschovy, směny, umístění, provádění transakcí a správy platforem souvisejících s kryptoměnami.

V souladu s regulačními standardy stanovenými na národní i evropské úrovni (zejména podle nařízení MiCA) jsou tyto služby rozděleny do tří hlavních kategorií (tříd). Každá z těchto kategorií předpokládá samostatná povolení k provozování a dodržování souboru regulačních požadavků, včetně požadavků na kapitál, vnitřní kontroly, řízení rizik a integritu.

Toto rozdělení umožňuje odpovídající úroveň právní jistoty a dohledu a tvoří základ pro harmonizovanou regulaci odvětví kryptoměnových služeb v rámci Evropské unie.

Třída 1 – Obecné služby v oblasti kryptoměn

Třída 1 zahrnuje základní kategorii licencovaných služeb v oblasti kryptoměn a je určena pro poskytovatele, kteří provádějí základní zprostředkovatelské a poradenské činnosti bez přístupu k funkcím správy aktiv nebo obchodní platformy. Minimální požadavek na základní kapitál pro subjekty v této třídě je 50 000 EUR.

Společnosti s povolením třídy 1 mohou poskytovat následující typy služeb:

• Provádění příkazů klientů týkajících se kryptoměn – provádění transakcí nákupu, prodeje nebo upisování digitálních aktiv jménem klientů;
• Umístění kryptoměn – marketing a distribuce tokenů jménem emitentů nebo jejich spřízněných stran;
• Příjem a předávání příkazů klientů – směrování obchodních příkazů klientů na příslušné platformy pro provádění;
• Poradenské služby – poskytování cíleného investičního poradenství týkajícího se kryptoměn a jiných digitálních aktiv;
• Správa investičního portfolia kryptoaktiv – správa svěřených prostředků klientů v souladu s předem dohodnutými investičními strategiemi;
• Zprostředkování převodů kryptoměn – zajištění správného a bezpečného převodu digitálních aktiv mezi adresami, peněženkami nebo účty.

Činnosti třídy 1 nezahrnují poskytování služeb úschovy (custodial) a správu burzovních míst. Tato licence třídy je určena pro účastníky trhu, kteří poskytují nefinanční úschovu aktiv a ve své činnosti nevyužívají infrastrukturu obchodních systémů.

Třída 2 – Služby úschovy a směny

Třída 2 zahrnuje činnosti poskytovatelů kryptoměnových služeb s rozšířenými pravomocemi k ukládání digitálních aktiv a provádění směnných transakcí. Společnosti s licencí této třídy jsou povinny splňovat přísnější regulační požadavky, včetně minimální výše základního kapitálu ve výši 125,000 EUR.

Subjekty třídy 2 jsou oprávněny poskytovat celou škálu služeb poskytovaných pro třídu 1, jakož i následující klíčové činnosti:

• Úschova a správa kryptoaktiv – poskytování služeb pro bezpečné ukládání digitálních aktiv zákazníků nebo kryptografických klíčů umožňujících přístup k těmto aktivům. To zahrnuje úschovné funkce s opatřeními v oblasti kybernetické bezpečnosti a postupy vnitřní kontroly;
• Operace s kryptoměnami – výměna digitálních aktiv mezi sebou (krypto-krypto), jakož i výměna digitálních aktiv za fiat měny a naopak (krypto-fiat, fiat-krypto), s možností podpory likvidity více měn a konverze klientů.

Tato třída licence se vztahuje především na správce, centralizované burzy a platformy, které uživatelům poskytují možnost ukládat kryptoaktiva a provádět obchodní nebo směnné transakce. Regulační status třídy 2 vyžaduje robustní infrastrukturu pro řízení rizik, dodržování požadavků na ochranu aktiv zákazníků a posílené kontroly proti praní peněz (AML) a financování terorismu (CFT).

Třída 3 – Obchodní místa a provozovatelé trhů

Třída 3 představuje nejvyšší úroveň licence pro poskytovatele kryptoměnových služeb a je určena pro společnosti poskytující infrastrukturu pro obchodování s digitálními aktivy na trhu. Minimální požadavek na základní kapitál pro subjekty v této třídě je 150,000 EUR, což odráží zvýšené regulační očekávání a míru systémového významu těchto účastníků.

Společnosti s licencí třídy 3 jsou oprávněny poskytovat celou škálu služeb třídy 1 a třídy 2 a mají také právo:

• Provozovat platformy pro obchodování s kryptoměnami – provozovat digitální trhy, kde třetí strany (účastníci) mohou nakupovat a prodávat kryptoměny v organizovaném, regulovaném a transparentním prostředí. To zahrnuje zadávání objednávek, párování objednávek, zpracování transakcí a poskytování likvidity trhu.

Třída 3 se vztahuje především na provozovatele centralizovaných kryptoburz a obchodních platforem , které zpracovávají významné objemy transakcí a udržují infrastrukturu pro obchodování s více aktivy. Činnosti těchto subjektů jsou doprovázeny povinným dodržováním standardů v oblasti kybernetické bezpečnosti, finanční stability, řízení střetu zájmů a ochrany zákazníků. Podléhají také pravidelné povinnosti podávat zprávy a dohledu České národní banky v rámci režimu MiCA.

Útvar dohledu nad finančním trhem

Odbor dohledu nad finančním trhem II České národní banky působí jako orgán příslušný pro udělování licencí a dohled nad širokou škálou účastníků finančního sektoru souvisejících s inovativními platebními nástroji a digitálními aktivy. Mezi jeho kompetence patří:

• provádění licenčních, autorizačních a registračních řízení, včetně posuzování souladu žadatelů se stanovenými regulatorními požadavky;
• příjem a zpracování oznámení týkajících se zahájení nebo změny regulovaných činností;
• provádění kontrol z kanceláře a na místě zaměřených na ověření souladu s platnými zákony a předpisy;
• vydávání rozhodnutí v rámci správního řízení o výkonu, včetně uplatňování dohledových a disciplinárních opatření.

Oblasti podléhající regulační kontrole tohoto odboru zahrnují:

• poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy (CASPs) jednající v souladu s požadavky zákona o digitalizaci finančního trhu a nařízení MiCA;
• instituce elektronických peněz vydávající a spravující elektronické peníze;
• platební instituce poskytující služby převodu finančních prostředků, akceptace a jiné formy platebních služeb;
• nebankovní emitenti tokenů zajištěných aktivy (ART) a elektronických peněžních tokenů (EMT) spadající do definice významných digitálních aktiv;
• subjekty nabízející kryptoaktiva široké veřejnosti v rámci EU, kromě ART a EMT, nebo usilující o zařazení těchto aktiv na oficiální seznam na regulované obchodní platformě.

Toto oddělení hraje klíčovou roli při zajišťování právní transparentnosti, spolehlivosti a udržitelnosti segmentu kryptofinancí v České republice a koordinuje své činnosti s evropskými orgány dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu.

Útvar dohledu nad finančním trhem České národní banky (Útvar dohledu nad finančním trhem) vykonává komplexní regulační, dohledové a donucovací činnosti v rámci své působnosti, které se vztahují na širokou škálu účastníků finančního trhu. Mezi jeho hlavní funkce patří:

• Licencování, schvalování a povolování – posuzování žádostí a rozhodování o udělení oprávnění k výkonu regulovaných činností ve finančním sektoru;
• Registrace a zpracování oznámení – podpora oznamovacích postupů a vkládání příslušných informací do úředních registrů;
• Vytváření a údržba registrů a databází – správa seznamů dohlížených subjektů, včetně aktualizace informací o licencích, registracích a povoleních;
• Dálkový a místní dohled – pravidelné sledování činností regulovaných subjektů se zaměřením na dodržování pravidel odborné péče, spravedlivého chování na trhu, požadavků zákona o ochraně práv spotřebitelů a právních předpisů proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT);
• Inspekce a sankce za nelegální činnosti – vyšetřování a uplatňování opatření odpovědnosti vůči subjektům působícím bez platné licence, pokud jsou tyto pravomoci CNB svěřeny příslušnými právními předpisy;
• Dohled nad subjekty po odebrání licence – sledování dodržování stanovených povinností subjekty, kterým byla licence odebrána nebo jejíž platnost skončila, v souladu s ustanoveními zvláštních předpisů;
• Vymáhání – uplatňování dohledových opatření, včetně předpisů, varování a správních sankcí, vůči regulovaným subjektům;
• Dohled nad vydáváním a veřejnou nabídkou cenných papírů – dohled nad vydáváním a veřejnou nabídkou cenných papírů, s výjimkou emitentů, kteří spadají do působnosti jiných organizačních útvarů ČNB;
• Ochrana spotřebitele – dohled nad dodržováním předpisů zaměřených na ochranu zájmů spotřebitelů finančních služeb a prošetřování stížností na jednání finančních organizací.

Útvar tak zajišťuje systémovou ochranu stability finančního trhu, dodržování pravidel poctivých tržních praktik a důvěru ve finanční instituce České republiky.

Vladimír Tomšík – výkonný ředitel odboru dohledu nad finančním trhem

Vladimír Tomšík je ekonom s vynikajícím akademickým zázemím a dlouholetými zkušenostmi v oblasti centrálního bankovnictví a finančního dohledu. Vystudoval Ekonomickou fakultu a Fakultu financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Dále studoval na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde následně obhájil i svou doktorskou práci. Získal tak dva doktorské tituly: v oboru hospodářská politika (Vysoká škola ekonomická v Praze) a v oboru ekonomie (Karlova univerzita).

Od 1. července 2010 zastával Vladimír Tomšík funkci viceguvernéra České národní banky (ČNB) a byl jedním ze dvou místopředsedů. V rámci svých povinností měl na starosti finanční stabilitu a dohled nad finančními trhy a aktivně zastupoval zájmy ČNB v mezinárodních strukturách.

Mimo jiné byl členem Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) a členem poradní skupiny Basilejského výboru pro bankovní dohled. Jeho činnost v těchto strukturách přispěla k posílení finanční stability České republiky a integraci národního dohledu do celoevropské a globální regulační architektury.

Seznamy společností regulovaných VASP/CASP v České republice

V rámci své funkce dohledu nad finančním trhem České republiky poskytuje Česká národní banka (ČNB) veřejnosti přístup k oficiálním seznamům regulovaných a registrovaných subjektů, včetně poskytovatelů služeb v oblasti virtuálních a kryptoměn (VASP/CASPs). Tyto seznamy jsou určeny jak profesionálním účastníkům trhu, tak široké veřejnosti k ověření právního statusu organizací a osob působících na finančním trhu České republiky.

Údaje zveřejňované ČNB se neomezují pouze na statické seznamy – regulátor poskytuje interaktivní platformu umožňující cílené vyhledávání na základě různých kritérií. Uživatelé mají přístup k informacím o existenci licencí, registrací i aktuálním stavu regulovaných subjektů a osob.

Interaktivní databáze umožňuje:

• provádět vyhledávání v reálném čase na základě vybraného data;
• používat předdefinované filtry k procházení seznamů podle kategorií (včetně VASP/CASP, platebních institucí, organizací elektronických peněz atd.);
• získat informace o historii licencí, včetně dat vydání a ukončení platnosti povolení, změn v důsledku fúzí, přeměn, změn názvu nebo rozsahu působnosti.

Kontaktní údaje (sídlo, telefonní číslo, e-mailová adresa, webové stránky) jsou aktualizovány každé čtvrtletí a regulační statusy jsou aktualizovány průběžně.

Tento mechanismus podporuje právní jistotu na trhu, zajišťuje transparentnost činností poskytovatelů kryptoměnových služeb a minimalizuje rizika interakce s nelegálními strukturami. Zveřejňování těchto údajů zvyšuje důvěru ve finanční systém České republiky a je v souladu se zásadami integrity a otevřenosti zakotvenými v právních předpisech EU a nařízení MiCA.

Seznam společností oprávněných nabízet zákazníkům služby v oblasti virtuálních měn

• Kryptoaktiva jiná než tokeny odkazující na aktiva nebo tokeny elektronických peněz – bílé knihy
• Autorizovaní vydavatelé tokenů odkazujících na aktiva
• Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva oznámení podle článku 17 MiCA
• Vydavatelé elektronických peněžních tokenů podle článku 48 MiCA
• Poskytovatelé služeb v oblasti kryptoměn pověření podle článku 62 MiCA
• Poskytovatelé služeb v oblasti kryptoměn oznámení podle článku 60 MiCA

Navzdory dramatickým změnám v evropské regulaci v důsledku vstupu nařízení MiCA v platnost si Česká republika pro rok 2025 zachovává status jedné z nejatraktivnějších jurisdikcí EU pro získání licence MiCA. Převedení dohledových pravomocí na Českou národní banku zajistilo profesionální, transparentní a předvídatelné regulační prostředí, které je v souladu s evropskými standardy a zároveň zohledňuje národní specifika.

Flexibilita přechodného režimu, loajální přístup regulátora, vysoká digitalizace a právní jistota činí z České republiky optimální výchozí bod pro krypto projekty, které usilují o legální přítomnost na trhu EU. V rychle se měnícím právním prostředí to dává společnostem skutečnou konkurenční výhodu a snižuje regulační rizika při vstupu na panevropský trh.