Přechodná období pro kryptoměnové společnosti v EU

ESMA (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) je nezávislá instituce Evropské unie založená v roce 2011 za účelem posílení stability a efektivity finančních trhů EU. Úřad úzce spolupracuje s vnitrostátními příslušnými orgány členských států, které jsou součástí Evropského orgánu pro finanční dohled, jakož i s dalšími evropskými dohledovými strukturami, včetně Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), který dohlíží na bankovní sektor, a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), který reguluje pojišťovnictví a soukromé penzijní pojištění.

Úkolem ESMA je posílit mechanismy ochrany investorů, zajistit řádné fungování, transparentnost a integritu finančních trhů Evropské unie a podporovat odolnost a stabilitu finančního systému jako celku.

ESMA byla zřízena na základě doporučení zprávy de Larosière z roku 2009, která zdůraznila potřebu evropského systému finančního dohledu v podobě decentralizované struktury založené na propojení vnitrostátních regulačních orgánů. ESMA oficiálně zahájila svou činnost dne 1. ledna 2011 na základě zakládacího nařízení a nahradila Výbor evropských regulátorů cenných papírů (CESR), bývalého poradního orgánu, který sdružoval vnitrostátní příslušné orgány a zajišťoval koordinaci postupů dohledu v oblasti kapitálových trhů v Evropské unii, jakož i spolupráci s Evropskou komisí.

Kromě sledování cílů harmonizace postupů dohledu vnitrostátních příslušných orgánů členských států (NCA) dohlížejících na cenné papíry a kapitálové trhy se ESMA rovněž snaží zajistit soudržnost regulace v souvisejících finančních odvětvích. V této souvislosti ESMA aktivně spolupracuje s dalšími odvětvovými orgány dohledu na úrovni EU – Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA), který je odpovědný za bankovní sektor, a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), který je odpovědný za pojišťovnictví a penzijní systémy – s cílem dosáhnout společných standardů finanční regulace a udržitelnosti architektury dohledu.

Navzdory svému statusu nezávislé instituce podléhá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) hlavním institucionálním orgánům Evropské unie. ESMA zejména spolupracuje s Evropským parlamentem, v jehož rámci se na požádání účastní formálních slyšení Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti (ECON), a pravidelně informuje Radu Evropské unie a Evropskou komisi o svých činnostech.

ESMA plní svou povinnost podávat zprávy prostřednictvím předkládání výročních zpráv, účasti na pracovních schůzkách a poskytování vysvětlujících informací o výsledcích dohledové a regulační činnosti, což zajišťuje transparentnost fungování a institucionální kontrolu činností ředitelství.

Dva řídící orgány ESMA jsou:

Rada orgánů dohledu (BoS) je nejvyšším řídícím orgánem ESMA a je odpovědná za přijímání strategických a regulačních rozhodnutí týkajících se široké škály otázek souvisejících s mandátem úřadu. Je odpovědná za schvalování návrhů technických standardů, vypracovávání pokynů, stanovisek, analytických zpráv a doporučení určených jak evropským institucím, tak vnitrostátním orgánům dohledu.

Kromě toho má BoS pravomoc uznat existenci krize na finančním trhu a přijmout vhodná dohledová opatření, jakož i schvalovat roční rozpočet ESMA a dohlížet na finanční plánování. BoS se skládá ze zástupců vnitrostátních příslušných orgánů členských států EU, což zajišťuje koordinaci a jednotnost dohledových postupů v celé Unii.

Správní rada (MB) hraje klíčovou roli při zajišťování účinného fungování Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a je odpovědná za plnění jeho institucionálního poslání v souladu s ustanoveními zakládacího nařízení.

Hlavními úkoly správní rady je dohlížet na vnitřní správu orgánu, vypracovávat a provádět víceletý strategický program činností a dohlížet na rozpočet, řízení lidských zdrojů a administrativní infrastrukturu ESMA. Správní rada zajišťuje, aby činnosti orgánu byly organizovány vhodným způsobem, s dodržováním zásad transparentnosti, účinnosti a odpovědnosti.

Předseda ESMA plní reprezentativní funkci a jedná jménem orgánu ve vztazích s orgány EU, vnitrostátními orgány dohledu, mezinárodními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. Je odpovědný za přípravu a organizaci práce dozorčí rady a správní rady a předsedá jejich zasedáním, přičemž zajišťuje účinné rozhodování a dodržování postupů.

V případě nepřítomnosti nebo dočasné neschopnosti předsedy plnit své povinnosti vykonává jeho funkce místopředseda, který zajišťuje kontinuitu řídících a dohledových činností ESMA.

Výkonný ředitel ESMA je odpovědný za každodenní administrativní a provozní řízení úřadu. Je odpovědný za každodenní řízení činností ESMA, včetně otázek řízení zaměstnanců, provádění rozhodnutí rady, vypracování a provádění ročního pracovního programu a přípravu a předkládání návrhu rozpočtu.

Kromě toho výkonný ředitel poskytuje organizační podporu práci rady, koordinuje spolupráci mezi vnitřními útvary orgánu a sleduje účinnost administrativních procesů, aby ESMA mohla řádně plnit své dohledové a regulační funkce.

Nařízení o trzích s kryptoměnami (MiCA)

Nařízení o trzích s kryptoměnami (MiCA) je celoevropské nařízení, jehož cílem je vytvořit společný právní rámec pro oběh kryptoměn v Evropské unii. Vztahuje se na kategorie digitálních aktiv, které dosud nebyly pokryty stávajícími právními předpisy o finančních službách.

Hlavní ustanovení MiCA se vztahují na osoby vydávající kryptoaktiva, jakož i na účastníky trhu obchodující s těmito aktivy, včetně tokenů vázaných na aktiva (ART) a tokenů elektronických peněz (EMT). Nařízení stanoví povinné požadavky v oblasti transparentnosti, zveřejňování informací, povolování a mechanismů dohledu s cílem zajistit monitorování transakcí a dodržování regulačních standardů.

Zavedení MiCA má za cíl posílit integritu finančního trhu a zajistit stabilitu finančního systému EU. Jedním z klíčových cílů nařízení je ochrana investorů a spotřebitelů prostřednictvím zvyšování povědomí o rizicích spojených s kryptoměnami a jinými digitálními aktivy, jakož i zajištění právní jistoty pro veřejné nabídky kryptoaktiv (ICO) a činnost poskytovatelů kryptoslužeb na vnitřním trhu EU.

Nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA) – vstoupil v platnost v červnu 2023 a byl prvním komplexním právním aktem EU, který reguloval trh s kryptoaktivy na celoevropské úrovni. Jeho praktické provádění však vyžaduje postupné zavádění dalších regulačních nástrojů.

Dokument předpokládá vypracování široké škály sekundárních (úroveň 2) a dohledových a regulačních (úroveň 3) aktů nezbytných k upřesnění technických požadavků, dohledových postupů, standardů pro zveřejňování informací a obezřetnostních norem. Tato opatření by měla být připravena a schválena do 12–18 měsíců od vstupu nařízení v platnost – v závislosti na složitosti a regulačním mandátu podle MiCA.

V rámci tohoto procesu hrají klíčovou roli evropské orgány dohledu, včetně ESMA a EBA, které mají za úkol vypracovat regulační technické standardy (RTS), prováděcí standardy (ITS) a metodické pokyny, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování ustanovení MiCA ve všech členských státech Evropské unie.

Během fáze provádění MiCA ESMA Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) v úzké spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA), Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropskou centrální bankou (ECB) provádí rozsáhlé konzultace se zainteresovanými stranami ohledně vypracování technických norem podle nařízení.

Příprava regulačních dokumentů druhé a třetí úrovně probíhá postupně a zahrnuje zveřejnění tří tematických balíčků obsahujících návrhy regulačních technických standardů (RTS), prováděcích standardů (ITS) a pokynů a vysvětlení pro dohled. Tyto dokumenty jsou předmětem veřejné diskuse, aby bylo možné zohlednit připomínky a návrhy odborné veřejnosti, zástupců odvětví a dalších účastníků trhu.

Konečné vstup v platnost příslušných právních aktů závisí na schvalovacím postupu na úrovni Evropské komise, jakož i na schválení Evropským parlamentem a Radou EU. Tento mechanismus umožňuje dosáhnout rovnováhy mezi technickou úplností a právní legitimitou předpisů zavedených v rámci režimu MiCA a zajistit, aby byly v souladu s očekáváními trhu a zájmy investorů.

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoměnami (CASPs), kteří před 30. prosincem 2024 působili podle stávajících vnitrostátních právních předpisů, mohou tyto služby poskytovat až do 1. července 2026 nebo do doby, než jim bude uděleno nebo zamítnuto povolení podle článku 63 nařízení MiCA, podle toho, co nastane dříve.

Členské státy si však vyhrazují právo nepoužít stanovený přechodný režim nebo zkrátit jeho trvání, pokud se domnívají, že právní rámec pro kryptoslužby platný na jejich území do tohoto data je méně přísný než požadavky stanovené v MiCA. Takové rozhodnutí může být přijato s cílem zabránit riziku regulatorní arbitráže a zajistit rovnocennou úroveň ochrany investorů.

Do 30. června 2024 je každý členský stát povinen zaslat Evropské komisi a ESMA formální oznámení o tom, zda využil práva odchýlit se od přechodného režimu, a uvést přesnou délku odkladného období, pokud bylo zkráceno podle vnitrostátního uvážení. Cílem těchto ustanovení je zajistit transparentnost a soudržnost při přechodu od vnitrostátních regulačních režimů k jednotnému celoevropskému systému udělování licencí a dohledu podle MiCA.

Přechodná období MiCA podle zemí

Členské státy Evropské unie získaly právo zavést přechodná ustanovení v rámci provádění nařízení MiCA, aby byl zajištěn plynulý přechod od vnitrostátních předpisů k celoevropskému právnímu režimu. Tato opatření umožňují organizacím, které již působí v odvětví kryptoměn podle vnitrostátních předpisů, dočasně pokračovat v poskytování příslušných služeb v rámci lhůty stanovené pro přechodné období.

Podle podmínek nařízení mohou přechodná ustanovení zahrnovat:

• Povolení k pokračování činností: právnické osoby, které poskytovaly služby související s kryptoaktivy v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy do 30. prosince 2024, mohou v těchto činnostech pokračovat do 1. července 2026 nebo do doby, než bude na základě MiCA uděleno nebo zamítnuto povolení, podle toho, co nastane dříve.
• Zjednodušený postup udělování licencí: pro subjekty, které jsou k 30. prosinci 2024 již registrovány nebo mají licenci podle vnitrostátních předpisů, se může použít zjednodušený postup udělování povolení podle MiCA. Cílem tohoto postupu je snížit administrativní zátěž a minimalizovat regulační překážky pro subjekty, které již na trhu působí.

Rozhodnutí o tom, zda se přechodný režim použije, se přijímá na úrovni jednotlivých členských států. Do 30. června 2024 je však každý stát povinen předložit Evropské komisi a ESMA formální oznámení o svém rozhodnutí a případně uvést délku předpokládaného přechodného období. Cílem tohoto mechanismu je dosáhnout rovnováhy mezi flexibilitou pro vnitrostátní regulační orgány a respektováním jednotnosti celoevropské regulace podle MiCA.

Do 1. července 2026 bude právní rámec upravující trh s kryptoaktivy v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru konečně harmonizován – všechny členské státy sjednotí své vnitrostátní právní předpisy s ustanoveními nařízení MiCA. Tím vznikne jednotný právní prostor pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který zajistí transparentnost, právní jistotu a vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů v celé EU.

Během přechodného období před plným vstupem nových požadavků v platnost poskytuje řada zemí, včetně České republiky, příznivé regulační režimy, které umožňují stávajícím účastníkům trhu pokračovat v činnosti podle vnitrostátních právních předpisů. Tyto mechanismy poskytují podnikům předvídatelnost, snižují riziko právního vakua a poskytují dodatečný čas na přizpůsobení se novým celoevropským standardům.

Proto je pro organizace, které plánují vstoupit na trh EU v oblasti virtuálních aktiv, vhodné využít této příležitosti – vybrat si jurisdikce s nejvýhodnějším přechodným režimem a včas zahájit proces získání licence MiCA.