Daně v České republice 2024-2025

Organizační struktura daňového systému České republiky je v souladu s principy přijatými ve většině států Evropské unie a zahrnuje širokou škálu přímých i nepřímých daňových povinností. Seznam přímých daní zahrnuje daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, daně z nemovitostí a silniční daň. Nepřímé daně jsou zastoupeny daní z přidané hodnoty, spotřebními daněmi a ekologickými daněmi. Jedná se o daňový systém zavedený v roce 1993, který se od tohoto data dělí na tři části: přímé daně, nepřímé daně a ostatní daně.

V důsledku přistoupení České republiky k Evropské unii dne 1. května 2004 byla zahájena postupná harmonizace daňového systému s normami a standardy EU, která stále pokračuje. Česká republika se také aktivně podílí na rozvoji mezinárodní spolupráce v oblasti daňové regulace a uzavřela smlouvy o zamezení dvojího zdanění s mnoha zeměmi v rámci Evropské unie i mimo ni. Struktura většiny těchto smluv je založena na principech vzorové daňové úmluvy OECD.

České právo rozděluje daně na přímé a nepřímé. V souvislosti s harmonizací národního daňového systému s právem Evropské unie došlo od data přistoupení k EU, tj. 1. května 2004, k významnému vývoji. Kromě toho má Česká republika širokou síť dvoustranných smluv proti dvojímu zdanění; členské státy EU a třetí země se řídí standardy OECD.

Mezi přímé daně v České republice patří:

• Daně z příjmů fyzických a právnických osob podle zákona o dani z příjmů;
• Daně z nemovitostí – podle zákona o dani z nemovitostí a podle zákona o dani z motorových vozidel;
• Daně z převodu nemovitostí – podle zákona o dani z převodu nemovitostí.

Nepřímé daně představují:

• Daň z přidané hodnoty ukládaná zákonem o DPH;
• Spotřební daně definované zákonem o spotřební dani;
• Cla – rovněž podle zákona o clech;
• Ekologické daně stanovené zvláštními právními předpisy o zdanění energetických zdrojů.

Tato systematizace představuje komplexní a mnohostranný přístup k daním, který odpovídá mezinárodním standardům i potřebám moderního ekonomického prostředí.

V rámci neustálého přizpůsobování daňové legislativy dynamickému vývoji ekonomiky přijala vláda České republiky v roce 2008 zákon o zdanění energie. Vzhledem k snaze optimalizovat daňový systém a zlepšit jeho reakci na ekonomické výzvy na příslušné úrovni dochází k legislativním změnám poměrně pravidelně.

V roce 2015 dosáhly celkové příjmy úrovně 670,216 miliardy Kč, což představuje 36,3 % hrubého domácího produktu země. Daňová kvóta České republiky je i nadále pod průměrem Evropské unie, což znamená relativně mírné daňové zatížení.

Nejvýznamnějšími zdroji příjmů jsou daň z příjmů, příspěvky na sociální zabezpečení, daň z přidané hodnoty a daň z příjmů právnických osob. Ve srovnání se zeměmi OECD mají příspěvky na sociální zabezpečení, příjmy a zisky právnických osob a daň z přidané hodnoty mnohem větší podíl na celkových příjmech, zatímco příjmy z daně z příjmů fyzických osob jsou výrazně pod průměrem OECD. Daň z nemovitostí také představuje relativně menší podíl na příjmech než ve většině ostatních zemí, což přispívá k zvláštnostem daňové struktury.

Tyto údaje potvrzují, že některé daňové nástroje jsou pro tvorbu české fiskální politiky velmi důležité a odrážejí rysy typické pro průběh hospodářského vývoje v této zemi na pozadí mezinárodních trendů.

Daňový systém v České republice 2024–2025

Podle daňových předpisů České republiky jsou daňoví rezidenti této země povinni platit daň z příjmů na základě celosvětových příjmů, zatímco daňoví nerezidenti jsou povinni platit daně pouze z příjmů, které vznikají v rámci této země.

Sazby daně z příjmů fyzických osob

Česká republika používá progresivní daňovou stupnici pro příjmy daňových rezidentů. Konkrétně

• Příjmy do výše 1 582 812 Kč, což odpovídá 36 průměrným měsíčním platům, jsou zdaněny sazbou 15 %.
• Příjmy nad touto hranicí jsou zdaněny sazbou 23 %.

Tyto sazby daně se vztahují také na všechny druhy příjmů, které nepodléhají konečné srážkové dani v České republice, jako jsou dividendy a úroky z dluhopisů vyplácené českou společností, a na určité druhy příjmů ze zahraničí, které podléhají dani v samostatném daňovém základu.

Samostatný daňový základ

Na určité druhy příjmů ze zahraničních investic, včetně dividend, jakož i úroků z dluhopisů vydaných společnostmi nerezidenty, se vztahuje zvláštní daňový základ ve výši 15 %. Fyzické osoby mají právo zahrnout tyto příjmy do tohoto samostatného daňového základu podléhajícího paušální sazbě daně, ale na tuto kategorii příjmů nelze uplatnit daňové úlevy nebo odpočty snižující základ daně.

Daňový poplatník má tedy na výběr: zahrnout zahraniční kapitálové příjmy buď do celosvětového daňového základu, který podléhá progresivnímu zdanění a může být snížen daňovým odpočtem a slevou, nebo je považovat za zdroj paušálního zdanění sazbou 15 %, u kterého nelze uplatnit daňové odpočty a slevy.

Daň z příjmů fyzických osob v České republice 2024–2025

Daňovým rezidentem v České republice je fyzická osoba, která má místo bydliště nebo trvalý pobyt v České republice. Fyzická osoba se považuje za rezidenta, pokud stráví v České republice alespoň 183 dní v kalendářním roce, přičemž se evidují jak nepřetržité, tak přerušované pobyty. Právnická osoba je daňovým rezidentem, pokud má sídlo nebo místo skutečného vedení v České republice. Rezidence v zemi je vyloučena, pokud výše uvedené podmínky nejsou splněny nebo pokud mezinárodní smlouvy stanoví jinak.

Sazby daně z příjmů fyzických osob

• Až do výše průměrné mzdy vynásobené 48, 15 procent z příjmu.
• Příjem přesahující tuto hranici se zdaňuje sazbou 23 %.

Zvláštnosti zdanění zahraničních příjmů

Pro příjmy podléhající srážkové dani je stanovena zvláštní sazba 15 %. V případech, kdy daňoví rezidenti pobývají v zemích, s nimiž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo výměně daňových informací, se však uplatňuje zvýšená sazba 35 %.

Cílem je zajistit rovnost zdanění v právním systému České republiky na základě mezinárodních standardů a dohod.

Úprava postupu podávání daňových přiznání v České republice

Regulační rámec

Daňová přiznání se podávají v souladu s požadavky zákona o dani z příjmů a daňového řádu České republiky. Tyto zákony také stanoví termíny pro podání daňového přiznání a způsob jeho podání.

Povinnosti daňového poplatníka

Správné vyplnění daňového přiznání, hlášení nebo výkazu je předpokladem pro správný výpočet daňové povinnosti. Daňový poplatník tak nejen splní své zákonné povinnosti, ale také přispěje do státního rozpočtu a v případě přeplatku daně získá vrácení daně.

Elektronické podání daňového přiznání

Zákon proto vyžaduje povinné elektronické podání daňového přiznání mimo jiné v následujících případech:

Pokud má daňový poplatník nebo jeho zástupce zákonem zřízenou datovou schránku,

pokud je daňový poplatník povinen provádět audit svých účetních knih.

Technické aspekty elektronického podání

Elektronické podání podléhá následujícím podmínkám:

• Podpis rovnocenný vlastnoručnímu podpisu podle jiných právních předpisů – potvrzení totožnosti žadatele o přístup k e-mailovému účtu odesílatele;
• použití identifikační metody, kterou lze s jistotou potvrdit;
• podání prostřednictvím pole oficiálních daňových informací může být také možné.

Tato opatření dále zvyšují spolehlivost a bezpečnost proti chybám v datech, pokud jde o rizika spojená s postupy podávání daňových přiznání a ochranou osobních údajů daňových poplatníků.

Postupy placení daní a podávání daňových přiznání v České republice

Díky těmto krokům budou zaměstnanci a zaměstnavatelé platit své splatné částky daní a také bude placení daní v České republice zcela transparentní a správné.

Platba záloh na daň z příjmů z nezávislé činnosti

Stanovení záloh na daň

Osoby samostatně výdělečně činné platí zálohy na daň na základě poslední známé daňové povinnosti uvedené v předchozím daňovém přiznání. Je třeba zdůraznit, že pro výpočet záloh jsou z poslední daňové povinnosti vyloučeny všechny ostatní příjmy a související výdaje.

Četnost a výše záloh

• Zálohy hradí daňový poplatník, který je povinen zaplatit daň ve výši od 30 000 do 150 000 Kč, a to ve výši 40 % této částky. Platby se provádějí dvakrát ročně, a to první do 15. června a druhá do 15. prosince zdaňovacího období.
• Daňoví poplatníci, jejichž daňová povinnost přesahuje 150 000 Kč, platí zálohy ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti ve čtyřech splátkách. Ty jsou splatné do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

Výjimky z pravidel pro platbu záloh

Z platby záloh jsou dále osvobozeni osoby samostatně výdělečně činné, u nichž konečná daňová povinnost za předchozí rok nepřesáhla 30 000 Kč. Od platby záloh jsou rovněž osvobozeni dědicové po datu úmrtí daňového poplatníka a dále daňoví poplatníci, jejichž základ daně tvoří převážně příjmy ze závislé činnosti podléhající srážkové dani zaměstnavatele.

Jednotná daň pro osoby samostatně výdělečně činné

Podmínky pro uplatnění paušální daně

Osoby samostatně výdělečně činné mohou zvolit paušální daň v případě, že jejich zdanitelný příjem ze samostatné výdělečné činnosti nepřesahuje 1 000 000 Kč a jejich celkový příjem z kapitálu, nájemného a jiných zdrojů nepřesahuje 15 000 Kč. Nemusí být plátci DPH a nemusí být účastníky veřejných obchodních společností nebo komanditních společností.

Výše a periodicita placení paušální daně

Paušální záloha se skládá z:

• zdravotního pojištění: 2 393 Kč,
• důchodového pojištění: 2 976 Kč,
• daň z příjmů: 100 Kč, do celkové výše 5 469 Kč měsíčně.

Tyto zálohy se platí za období, za které má daňový poplatník nárok na placení paušální daně. Paušální zálohy se platí na bankovní účet místního správce daně.

Zvláštní informace pro různé skupiny zaměstnanců a daňových poplatníků v České republice

Jak se odvolat proti daňovému výměru

Právní úprava: Zákon o dani z příjmů; Daňový zákon České republiky

Odvolání: Odvolání se podává přímo u daňového inspektorátu, který rozhodnutí vydal.

Určení příslušnosti: Není-li zákonem o daňovém řízení stanoveno jinak, příslušnost správce daně k projednání odvolání se určuje podle adresy sídla nebo bydliště daňového poplatníka.

Daň z příjmů právnických osob v České republice se vybírá z příjmů rezidentních společností a stálých provozoven zahraničních společností. Vztahuje se také na podíly na zisku společníků v obchodních společnostech a komanditních společnostech.

Zdanění rezidentů a nerezidentů

Rezidentní společnosti: Povinnost platit daň z příjmů právnických osob se vztahuje na všechny příjmy získané po celém světě.

Nerezidentní společnosti: Povinnost platit daň z příjmů právnických osob se vztahuje pouze na příjmy získané v České republice.

Daňové sazby

Standardní sazba: 21 % pro zdaňovací období začínající v roce 2024. Pro minulá období byla sazba 19 %.

Zvláštní sazba na dividendy: Dividendy přijaté českými daňovými rezidenty od nerezidentů, u nichž není možné uplatnit osvobození, podléhají dani ve výši 15 %.

Investiční a penzijní fondy: Na určité investiční fondy se vztahuje sazba 5 %; penzijní fondy jsou zdaněny sazbou 0 %.

Daň z mimořádného zisku

Dokument zavádí dočasný příplatek ve výši 60 % k dani z příjmů pro velké banky a společnosti v energetickém sektoru, u nichž se zdanitelné nadměrné zisky stanoví jako nárůst o 20 % průměrného základu daně z příjmů za roky 2018–2021. Zisk se zdaní celkovou sazbou 79 %, resp. 81 % v letech 2024 a 2025.

Za druhé, tato opatření v oblasti daně z příjmů právnických osob mají za cíl regulovat finanční činnosti společností v České republice jak z lokálního, tak z globálního hlediska jejich činnosti.

Minimální daň podle pilíře 2 v České republice

Zákony České republiky zavedly pravidla GloBE, která zahrnují následující:

1. Základní pravidlo: Pravidlo zahrnutí příjmů, které bude platné od 31. prosince 2023, podle kterého jsou příjmy nadnárodních skupin definovány pod úrovní minimální daně.
2. Pravidlo o nedostatečně zdaněných platbách, které bude platit od 31. prosince 2024, zabrání přesunu základu daně do zemí s nízkými sazbami daně z příjmů.

Od 31. prosince 2023 bude minimální daň z přidané hodnoty stanovena na úrovni 15 %. Daň by totiž měla být stejná pro všechny typy ekonomických subjektů v dané zemi.

Uplatnění a podmínky pilíře 2

Pravidla druhého pilíře se budou vztahovat na skupinu společností, které tvoří nadnárodní korporátní skupinu s obchodními zájmy v České republice. Tato pravidla se stanou účinnými v případě, že výnosy takové skupiny překročí hranici 750 milionů EUR podle konsolidované účetní závěrky připravené za alespoň dva z posledních čtyř účetních období předcházejících účetnímu období, ve kterém vznikla povinnost podávat zprávy.

Dodatečná ustanovení

• CbCR: Přechodné bezpečné útočiště pro podávání zpráv podle jednotlivých zemí, díky kterému mohou společnosti v rámci přijetí nových pravidel získat dočasné odkladné lhůty pro podávání zpráv podle jednotlivých zemí.
• Bezpečné útočiště UTPR a QDMTT (kvalifikovaná domácí minimální doplňková daň)
  Bezpečný přístav: Tyto ustanovení stanoví podmínky, za kterých lze zabránit dvojímu zdanění nebo nedostatečnému zdanění společností podle pravidel pilíře 2, a to díky flexibilnějším přechodným ustanovením.
  Tato opatření pomáhají podporovat daňový základ a vytvářejí systém zdanění nadnárodních společností, který zabraňuje zneužívání, a tím brání erozi daňového základu a úniku zisků ze země.

  Daňové rezidentství v České republice

  

  V České republice je status daňového rezidenta rozhodující pro určení rozsahu zdanění:

  • Daňoví rezidenti jsou zdaněni z celosvětových příjmů.
  • Daňoví nerezidenti jsou zdaněni pouze z příjmů pocházejících ze zdrojů v České republice.

  Kritéria pro daňovou rezidenci zahrnují:

  • Pobyt v České republice po dobu nejméně 183 dnů v kalendářním roce.
  • Trvalý pobyt nebo adresa v České republice.

  Daňové povinnosti fyzických osob

  Daňové období pro fyzické osoby odpovídá kalendářnímu roku. Vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem zahrnuje následující daňové a příspěvkové povinnosti:

  Pro daňové rezidenty:

  1. Daň z příjmů fyzických osob:
     • Sazby jsou progresivní, 15 % a 23 %.
     • Sazba 23 % se začíná uplatňovat na tzv. superhrubý příjem přesahující 1 867 728 Kč.
  2. Příspěvky na sociální zabezpečení:
     • 6,5 % hrubé mzdy zaměstnance představuje částku, kterou musí zaměstnanec zaplatit.
     • To zahrnuje strop ve formě maximální hranice 48 průměrných mezd nebo 1 867 728 CZK v roce 2022.
     • Vyměřuje se ve výši 4,5 % hrubé mzdy bez uplatnění stropu.

  Povinnosti zaměstnavatele:

  Zaměstnavatelé by také měli převzít odpovědnost za srážky příslušných daní a odvodů z mezd zaměstnanců. To zahrnuje nejen srážky daně z příjmu, ale také příspěvky na sociální a zdravotní pojištění.

  Tyto předpisy jasně vymezují odpovědnost rezidentů a nerezidentů v oblasti daní a stanoví očekávání ze strany zaměstnavatele, pokud jde o platby daní a sociálního pojištění v České republice.

  Zdanění zahraničních zaměstnanců, kteří nejsou daňovými rezidenty České republiky

  Povinnosti v oblasti daně z příjmů

  Zahraniční zaměstnanci, kteří nejsou daňovými rezidenty České republiky, ale mají příjmy z českých zdrojů a podléhají českému systému sociálního zabezpečení, jsou povinni platit daň z příjmů ve stejné výši jako rezidenti:

  • Progresivní sazby daně ve výši 15 % a 23 %.

  Podmínky pro podání daňového přiznání

  Daňoví poplatníci, kteří nejsou rezidenty, i rezidenti jsou povinni podat roční daňové přiznání v následujících případech:

  • Mají příjmy od více než jednoho zaměstnavatele.
  • Získání různých druhů příjmů, které v součtu přesahují částku 6 000 Kč.

  Výjimky z povinnosti podat daňové přiznání:

  • Příjmy získané pouze od jednoho zaměstnavatele, které byly měsíčně zdaněny srážkovou daní.
  • Příjmy podléhající konečné srážkové dani u zdroje.
  • Příjmy osvobozené od daně.

  Termíny platby daně z příjmů

  Daň z příjmů fyzických osob je splatná ve stejných termínech jako podání daňového přiznání. Obecně platí, že daňové přiznání a příslušné platby musí být provedeny do 1. dubna roku následujícího po zdaňovacím období.

  Příspěvky na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

  Zahraniční zaměstnanci, kteří spadají do působnosti českého systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, jsou stejně jako daňoví rezidenti povinni platit příslušné příspěvky na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Tyto příspěvky zaměstnavatel strhává ze mzdy zaměstnance a odvádí je do příslušných státních fondů.

  Tato pravidla zajišťují, že každý, kdo má příjem v České republice, ať už je rezidentem nebo ne, platí do státního systému daní a sociálního zabezpečení.

  Daňová regulace pro podnikání v České republice

  Téma	Podrobnosti
  Daňový status společností	Daňoví rezidenti: Společnosti, které mají sídlo v České republice nebo jsou ovládány z České republiky, jsou považovány za daňové rezidenty, a proto podléhají zdanění na základě celosvětových příjmů. Nerezidentní společnosti: Zdaněny pouze z příjmů pocházejících z českých zdrojů. To zahrnuje příjmy připisované stálé provozovně v České republice.
  Druhy daní a sazby	Daň z příjmů právnických osob: Standardní sazba je 19 procent. Některé investiční fondy mají sníženou sazbu 5 procent a penzijní fondy mají sníženou sazbu 0 procent. Daň z přidané hodnoty – DPH: Obecná sazba je 21 %, se sníženými sazbami 15 % a 10 % pro některé zboží a služby. Spotřební daň: V závislosti na kategorii zboží, jako je alkohol, tabák a pohonné hmoty, se daňová sazba liší. Daně z energie: Různé druhy energie podléhají různým daňovým sazbám. Daň z nemovitostí: Platí ji vlastníci nebo uživatelé nemovitostí a závisí také na typu a umístění dané nemovitosti. Silniční daň: Užitková vozidla platí silniční daň podle sazeb, které závisí na technických vlastnostech vozidla.
  Srážková daň	Tato daň se ukládá na určité druhy příjmů, jako jsou dividendy a úroky, se sazbami 5 %, 15 % nebo 35 %, pokud není v dohodě o zamezení dvojího zdanění stanoveno jinak.
  Povinnosti zaměstnavatele	Daň z příjmů fyzických osob: Je nutné srážet daň ze mzdy vyplácené zaměstnavatelem. Příspěvky na sociální zabezpečení: 24,8 % ze zdanitelného příjmu zaměstnance – je omezeno. Zdravotní pojištění: 9 % z hrubé mzdy, bez omezení.
  Povinnost podávat daňové přiznání	Daňové přiznání k srážkové dani: Společnost je povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň podle českého práva a příslušné mezinárodní smlouvy.

  Tato opatření zajišťují komplexní zdanění všech aspektů podnikání, a to jak provozních činností, příjmů z investic, tak i využívání majetku, s přihlédnutím k domácím i mezinárodním charakteristikám společností v České republice.

  Zdanění dividend a úroků v České republice

  Zdanění dividend

  1. Standard: Dividendy vyplácené společnostmi se sídlem v České republice podléhají dani ve výši 15 %. Tato daň je však odpočitatelná nebo může být zcela osvobozena na základě smluv o zamezení dvojího zdanění a směrnic EU. Kromě toho
  2. Směrnice EU o mateřských a dceřiných společnostech:
     • V rámci EU: Dividendy vyplácené českou dceřinou společností mateřské společnosti v jiném členském státě EU/EHP jsou osvobozeny od daně, pokud mateřská společnost drží alespoň 10 % akcií dceřiné společnosti po dobu nejméně 12 měsíců.
     • Z mimo EU: Dividendy podléhají zdanění sazbou 15 % a mohou být osvobozeny od daně, jsou-li splněny určité podmínky týkající se platby podobné daně z příjmů právnických osob ve výši minimálně 12 % nebo smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

  Zdanění úroků

  Sazba srážkové daně: Úroky splatné v zahraničí z cizích úvěrů jsou zdaněny sazbou 15 %. Pokud lze uvažovat o uplatnění smlouvy o zamezení dvojího zdanění, může být výše uvedená sazba daně snížena nebo dokonce osvobozena.

  Směrnice EU o úrocích a licenčních poplatcích: Úroky placené mezi spřízněnými společnostmi v rámci EU mohou být podle této směrnice osvobozeny od daně, pokud je směrnice začleněna do českého práva.

  Praktické uplatnění

  Společnosti vyplácející dividendy nebo úroky: Je třeba si být velmi dobře vědom pravidel a podmínek relevantních pro každou transakci při určování příslušné sazby daně, která se uplatní, a zda jsou k dispozici nějaké úlevy nebo osvobození.

  Daňoví poplatníci přijímající dividendy nebo úroky: Je třeba zajistit, aby byly dodržovány mezinárodní a vnitrostátní právní předpisy týkající se včasného a správného podávání daňových přiznání a placení daní.

  Tato daňová opatření zohledňují správnou rovnováhu mezi zdaněním příjmů ze zahraničních zdrojů a podporou přeshraničního podnikání a investic.

  Zdanění licenčních poplatků za duševní vlastnictví v České republice

  Hlavní ustanovení týkající se zdanění licenčních poplatků
  Sazba srážkové daně:	Licenční poplatky placené v zahraničí českým daňovým rezidentem nebo českou pobočkou zahraniční společnosti podléhají dani ve výši 15 %. Tato sazba může být snížena nebo zrušena na základě platných mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.
  Licence placené daňovými rezidenty EU/EHP:	Licence a úroky placené daňovými rezidenty EU/EHP mohou být v České republice osvobozeny od daně, pokud jsou splněny konkrétní podmínky stanovené ve směrnici.
  Přímý kapitálový vztah:	Mezi plátcem a příjemcem by měl existovat přímý kapitálový vztah, přičemž minimální podíl je 25 % a takový vztah musí být udržován po dobu nejméně 24 měsíců.
  Další podmínky pro osvobození:	Příjemce musí být skutečným vlastníkem licenčních poplatků. Licenční poplatky nesmějí být přičitatelné stálé provozovně v České republice ani ve třetí zemi. Je vyžadováno zvláštní povolení českých daňových orgánů.
  Zvláštní pravidla pro offshore zóny:	Licence vyplácené příjemcům, kteří jsou daňovými rezidenty v offshore zónách, které nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo smlouvu o daňové spolupráci, budou zdaněny sazbou 35 %.
  Praktické aspekty:	Společnosti by měly pečlivě zvážit strukturu přeshraničních plateb za užívání duševního vlastnictví tak, aby bylo dosaženo optimální daňové povinnosti a realizovány všechny potenciální výhody. Je důležité potvrdit skutečného vlastníka a zajistit, aby nedošlo k žádné změně daňové povinnosti v souvislosti s trvalými provozovnami. Osvobození od daně vyžaduje předběžné plánování a splnění všech požadavků týkajících se dokumentace a důkazů v souladu s vnitrostátními právními předpisy a směrnicemi EU.

  Tato opatření zajišťují správné zdanění příjmů z duševního vlastnictví s ohledem na mezinárodní charakter podniku a dohody mezi státy.

  PŘESHRANIČNÍ KORPORÁTNÍ TRANSAKCE – DAŇOVÁ REGULACE V ČESKÉ REPUBLICE

  Omezení odčitatelnosti úroků

  Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu:

  • Limity poměru dluhu k vlastnímu kapitálu: maximální poměr dluhu k vlastnímu kapitálu pro banky a pojišťovny je 6:1; pro ostatní společnosti je to 4:1. Úroky přesahující tyto limity nejsou uznány jako daňový odpočet.
  • Obecné omezení odpočitatelnosti úroků: Limit je 30 % EBITDA (zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací upravený o daňové pozice).
  • Vztahuje se na úroky z dluhového financování přesahující 80 milionů Kč ročně.

  Transferové ceny

  Daňové orgány pečlivě sledují transferové ceny od a k přidruženým stranám.

  Ceny musí odpovídat tržním podmínkám („princip tržního odstupu“).

  V případě nesouladu mohou být uloženy příslušné úpravy daňového základu a sankce.

  Kontrolované zahraniční společnosti (CFC)

  Zisky zahraničních přidružených společností mohou podléhat zdanění české mateřské společnosti, pokud je taková přidružená společnost považována za CFC.

  Společnost se považuje za CFC, pokud:

  • nevykonává významnou obchodní činnost
  • prakticky veškeré příjmy získává pasivní formou
  • platí zahraniční daň, která je nižší než polovina potenciální daně v České republice

  Daňové sídlo

  Společnosti, které jsou ovládány z České republiky nebo mají místo skutečného řízení v České republice, budou považovány za daňové domovy a jsou povinny platit daň z celosvětových příjmů.

  Platby licenčních poplatků

  Úroky a licenční poplatky, které se vztahují k platbám za použití duševního vlastnictví placeným v zahraničí, obvykle podléhají srážkové dani ve výši 15 %, která může být snížena nebo zrušena na základě mezinárodních smluv.

  Doporučení pro společnosti

  Pečlivě plánujte kapitálovou a finanční strukturu, abyste splnili daňové požadavky s minimálními závazky.

  Transferové ceny je třeba pravidelně revidovat a vést příslušnou dokumentaci, která odůvodňuje ceny v souvisejících transakcích.

  Pokud jde o zahraniční transakce, s přihlédnutím k směrnicím EU a bilaterálním daňovým smlouvám existuje možnost vyhnout se dvojímu zdanění a minimalizovat daňová rizika.

  Česká republika Mezinárodní obchodní daně a cla

  Cla
  Dovoz:	Zboží dovážené do České republiky ze zemí mimo Evropskou unii podléhá clům, která jsou stanovena v souladu s celními sazebníky EU. Výše cla závisí na klasifikaci zboží podle EU HS.
  Vývoz:	Na vývoz z České republiky se nevztahuje žádné clo, což podporuje pronikání českého zboží na mezinárodní trhy.
  Daň z přidané hodnoty (DPH):	Vývoz zboží: Vývoz zboží v rámci EU nebo mimo ni nespadá do působnosti české DPH, proto je pro místní podniky výhodnější vyvážet zboží. Dovoz zboží: Dovoz zboží ze zemí mimo EU také podléhá české DPH. Domácí výrobci a dovozci jsou postaveni na stejnou úroveň, čímž se vytvářejí rovné podmínky. Dovoz zboží z jiného členského státu EU také podléhá DPH, pokud je dovoz prováděn českým daňovým poplatníkem.
  Spotřební daň:	Oddělení celních a spotřebních daňových postupů: Výrobky podléhající celnímu režimu nesmějí být současně zařazeny do pozastavovacího režimu pro spotřební daň. Oddělení je nezbytné pro zajištění soudržnosti daňové politiky a kontroly zboží podléhajícího spotřební dani.
  Smlouvy o zamezení dvojího zdanění:	Česká republika podepsala smlouvy o zamezení dvojího zdanění s přibližně 90 zeměmi, včetně většiny zemí EU a dalších klíčových obchodních partnerů, jako jsou USA, Kanada, Japonsko a Čína. Tyto dohody snižují daňové zatížení příjmů českých společností získaných v zahraničí a usnadňují vzájemné investice.
  Doporučení pro podnikání:	V případě přeshraničního obchodu zvažte pro optimalizaci jak celní, tak daňové aspekty. Vyhledejte radu od kompetentních specialistů na celní právo a daňových poradců, abyste mohli využít daňových výhod, pokud jsou k dispozici, a minimalizovat rizika přeshraničních transakcí. Prozkoumejte podmínky celních a spotřebních daní a možnosti, které poskytují mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění pro každou konkrétní prodejní/nákupní transakci.