Minimální mzda v České republice 2025

Minimální mzda je dolní hranice stanovená státem pro odměnu zaměstnance za plně odpracovanou pracovní dobu. Tato kategorie má komplexní význam jak z hlediska pracovního a sociálního práva, tak v kontextu zdanění, výpočtu pojistného a stanovení řady sociálních povinností. Od 1. ledna 2025 vstoupily v České republice v platnost aktualizované hodnoty minimální mzdy v důsledku reformy mechanismu jejího stanovení a indexace. V souladu s ustanoveními českého zákoníku práce je minimální mzda stanovena vládou a každoročně revidována. Od roku 2025 vstoupil v platnost automatický valorizační mechanismus, podle kterého se základní úroveň minimální mzdy stanoví jako procentní podíl průměrné mzdy v národním hospodářství. Účelem této novinky je zajistit předvídatelnost, transparentnost a soulad úrovně minimálního příjmu se socioekonomickou realitou.

Stanovení hodnot pro rok 2025

Podle aktuální vyhlášky bude od 1. ledna 2025:

• Minimální měsíční mzda za plný pracovní úvazek (40 hodin týdně) činí 20 800 Kč hrubého.
• Minimální hodinová sazba činí 124,40 Kč.

Nárůst oproti roku 2024 činí 1 900 Kč měsíčně, což odráží jak inflační tlaky, tak obecný trend růstu mezd v ekonomice.

Právní a praktické aspekty uplatnění

Minimální mzda je povinná pro všechny zaměstnavatele, včetně soukromého a veřejného sektoru. Vztahuje se na všechny typy pracovních poměrů, bez ohledu na formu smlouvy (pracovní smlouva, smlouva o provedení práce, smlouva o dílo) a státní příslušnost zaměstnance. U zaměstnanců pracujících na částečný úvazek je minimální mzda úměrná skutečně odpracované době. Zaměstnavatel není oprávněn stanovit základní mzdu nižší než minimální mzda. Minimální mzda zároveň nezahrnuje odměny za přesčasy, noční práci, práci o víkendech a svátcích, které je třeba zohlednit ve výpočtech.

Zaručené mzdy a klasifikace povolání

Systém zaručených mezd rozdělených podle kvalifikačních skupin se stále uplatňuje u zaměstnanců ve veřejném sektoru, jakož i u pozic financovaných z veřejných zdrojů. V závislosti na složitosti, odpovědnosti a úrovni vzdělání spadají pracovníci do jedné ze čtyř kategorií:

• Skupina I (nízkokvalifikovaná pracovní síla): 20 800 Kč,
• Skupina II (střední vzdělání bez maturity): 24 960 Kč,
• Skupina III (střední vzdělání s maturitou): 29 120 Kč,
• Skupina IV (vysokoškolské vzdělání): 33 280 Kč.

Tento systém se vztahuje výhradně na veřejnou sféru a nevztahuje se na soukromé zaměstnavatele, kteří se od roku 2025 řídí výhradně minimální mzdou.

Dopad na výpočet daní a pojistného

Minimální mzda se používá jako základní hodnota pro výpočet minimálního sociálního a zdravotního pojištění:

• Osoby samostatně výdělečně činné (např. nezaměstnaní, živnostníci, studenti starší 26 let atd.) jsou povinny vypočítat své příspěvky na základě minimální mzdy.
• Povinný příspěvek na zdravotní pojištění při absenci příjmu bude činit přibližně 2 808 Kč měsíčně.
• Minimální mzda ovlivňuje stanovení základu daně i kritéria pro nárok na různé daňové výhody, včetně výhod pro rodiče, osoby se zdravotním postižením a důchodce.

Kromě toho stanovené limity minimální mzdy ovlivňují limity nezdanitelných benefitů poskytovaných zaměstnavatelem (např. stravování, sport, zdravotní péče), protože některé z nich jsou určovány jako procento nebo zlomek průměrné mzdy v dané zemi.

Důsledky pro zaměstnavatele a zaměstnance

Zvýšení minimální mzdy má následující důsledky:

• Revize personálních tabulek a pracovních smluv, zejména v segmentech, kde jsou mzdy blízké minimální mzdě;
• Zvýšení mzdových nákladů, zejména v malých a středních podnicích;
• Úpravy interních mzdových postupů, včetně postupů pro daňové a pojistné hlášení;
• Pro zahraniční pracovníky nutnost dodržovat migrační požadavky, protože minimální mzda je často používána jako podmínka pro vydávání pracovních povolení a povolení k pobytu.

Vyhlídky na další změny

Podle dlouhodobého cíle ministerstva práce by minimální mzda měla do roku 2029 dosáhnout úrovně nejméně 50 % průměrné mzdy v ekonomice. To znamená, že v nadcházejících letech lze očekávat její roční nárůst o 8–10 %, za předpokladu stabilního ekonomického růstu. Pro zaměstnavatele je důležité sledovat změny v legislativě a včas přizpůsobovat interní dokumenty, aby se vyhnuli potenciálním přestupkům a sankcím souvisejícím s nedodržováním zákonů o minimální mzdě.

Změny minimální mzdy v České republice v letech 2015–2025

Minimální mzda v České republice prošla v posledních deseti letech postupným vývojem, který odráží ekonomickou transformaci, růst produktivity práce a snahu státu poskytovat sociální záruky pracující populaci. Jako povinný prvek pracovního práva je minimální mzda stanovena vládním nařízením a vztahuje se na všechny zaměstnance bez ohledu na formu pracovního poměru, kvalifikaci nebo státní příslušnost. Mezi lety 2015 a 2025 se minimální mzda více než zdvojnásobila z 9 200 Kč na 20 800 Kč měsíčně. Hodinová sazba se ve stejném období zvýšila z 55 Kč na 124,40 Kč. Tento nárůst je způsoben nejen inflačním tlakem, ale také záměrem státu přiblížit minimální mzdu úrovni průměrné mzdy a postupně dosáhnout cílové hodnoty 50 % průměrné mzdy v ekonomice. V prvních letech (2015–2017) docházelo k urychlenému růstu minimální mzdy. Například v roce 2017 činil nárůst najednou 1 100 korun, což představuje nárůst o více než 11 %. To bylo možné díky stabilní makroekonomické situaci a poklesu nezaměstnanosti. V letech 2018 až 2020 pokračoval pozitivní trend s ročními nárůsty mezi 1 150 a 1 250 korunami. V roce 2021 však došlo ke zpomalení, kdy nárůst činil pouze 600 korun, a to v důsledku dopadů pandemie COVID-19 a nutnosti udržet rovnováhu mezi zájmy zaměstnanců a možnostmi zaměstnavatelů. Od roku 2022 se tempo růstu minimální mzdy opět zvýšilo. V roce 2024 byl zaveden automatický indexační mechanismus vázaný na průměrnou mzdu. V důsledku toho dosáhla minimální měsíční mzda v roce 2025 výše 20 800 korun, což představuje největší nominální nárůst za posledních deset let.

Tabulka změn minimální mzdy v České republice v letech 2015–2025 (vytvořit tabulku)

Minimální mzda ovlivňuje nejen úroveň příjmů zaměstnanců, ale také výši pojistných a daňových povinností. Slouží jako základ pro výpočet minimálních příspěvků na zdravotní a sociální pojištění pro osoby, které nejsou zaměstnány v pracovním poměru, a také pro stanovení limitů nezdanitelných benefitů a příspěvků. Například při stanovení minimálního pojistného pro osoby, které si platí pojištění samy, nebo osoby bez jiných příjmů se jako základ používá minimální mzda. Minimální úroveň příjmu se navíc používá jako prahová hodnota při posuzování žádostí o vydání nebo prodloužení povolení k pobytu a pracovní povolení pro cizince. Zejména pro získání pracovní karty nebo zaměstnanecké karty musí mít zahraniční uchazeč pracovní smlouvu, která stanoví mzdu nejméně ve výši stanovené minimální mzdy.

Nový indexační systém, který vstoupí v platnost od roku 2024, eliminuje politicky motivovaná jednání a přechází k automatickému, vzorcovému přístupu. To zvyšuje transparentnost, snižuje administrativní zátěž zaměstnavatelů a zvyšuje stabilitu dlouhodobého finančního plánování. Pokud budou současné tempo růstu a příznivé ekonomické podmínky pokračovat, očekává se, že minimální mzda v České republice dosáhne do roku 2029 úrovně 28 000–29 000 Kč měsíčně. Minimální mzda v České republice tak v posledních deseti letech vykazuje stabilní vzestupný trend. Její zvýšení má nejen sociální, ale i fiskální význam a ovlivňuje všechny klíčové prvky pracovněprávní a daňové regulace. Pro zaměstnavatele je obzvláště důležité zohlednit změny minimální mzdy včas při sepisování pracovních smluv, sestavování mzdového účetnictví, ale i v rámci dodržování předpisů v oblasti lidských zdrojů a migrace.

Co ovlivňuje minimální a průměrnou mzdu v České republice?

Minimální a průměrná mzda ovlivňuje nejen odměňování práce, ale i řadu dalších aspektů.

Zdravotní a sociální pojištění

Minimální měsíční příspěvek na důchodové pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné činí 29,2 % z 35 % průměrné mzdy, což pro rok 2025 představuje částku 4759 Kč. Minimální příspěvek na zdravotní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné činí 13,5 % z poloviny průměrného platu, tj. 3 143 Kč. Maximální základ pro odvody sociálního pojištění se zvýší na 2 234 736 Kč (48násobek průměrného platu). Zvýšení minimální mzdy zvýší také minimální základ pro příspěvky na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelného příjmu. V tomto případě bude výše příspěvků na zdravotní pojištění činit 13,5 % minimální mzdy, která v roce 2025 bude činit 2 808 Kč měsíčně. Zvyšuje se také hranice pro účast na nemocenském pojištění: pro zaměstnance služby zaměstnanosti při příjmu 11 500 Kč (25 % průměrné mzdy) a pro ostatní zaměstnance na 4 500 Kč (jedna desetina průměrné mzdy).

Daň z příjmů fyzických osob

Měsíční hranice pro uplatnění zvýšené sazby daně z příjmů fyzických osob ve výši 23 % je 3 průměrné mzdy a roční hranice je 36 průměrných mezd. V roce 2025 to bude činit 139 671 Kč měsíčně nebo 1 676 052 Kč ročně. Hranice osvobození pro pravidelně vyplácené důchody je 36 minimálních mezd, tj. 748 800 Kč ročně. Minimální mzda ovlivňuje také hranici příjmu pro daňový bonus. Tato hranice je šest minimálních mezd. V roce 2025 bude minimální roční příjem, který bude mít nárok na daňový bonus, činit 124 800 Kč.

Zaměstnanecké benefity

Hranice osvobození pro nepeněžní benefity poskytované zaměstnavatelem je polovina průměrného platu, tj. 23 278 Kč ročně, a v případě zdravotních benefitů 46 557 Kč ročně (nad průměrný plat). Možnost vyššího příjmu pro osoby registrované na úřadu práce Pokud jste registrováni na úřadu práce, můžete pracovat na částečný úvazek, ale existuje limit – maximálně polovina minimální mzdy. V roce 2025 to bude 10 400 Kč měsíčně.

Minimální mzda za hodinu v České republice

• Hranice pro osvobození od daně u pravidelně vyplácených důchodů se zvýší na 748 800 Kč ročně (36 minimálních mezd), tj. 62 400 Kč měsíčně.
• Zdravotní pojištění, které musí být odečteno z minimální mzdy, např. u osob bez zdanitelných příjmů, se zvýší na 2 808 Kč měsíčně (13,5 % minimální mzdy).
• Příjmová hranice pro nárok na daňový bonus se zvýší na 124 800 Kč ročně (6 minimálních mezd), tj. 10 400 Kč měsíčně.

Základní mzda v České republice v roce 2025

• Zvyšuje se hranice pro uplatnění druhé daňové sazby na měsíční limit 139 671 Kč (3násobek průměrné mzdy), roční limit je pak 1 676 052 Kč (36násobek průměrné mzdy).
• Maximální základ pro výpočet příspěvků na sociální zabezpečení se zvýší na 2 234 736 Kč (48násobek průměrného platu).
• Hranice pro osvobození od daně u nepeněžních požitků poskytovaných zaměstnavatelem se zvýší na 23 278 Kč ročně (1/2 průměrného platu).
  Pokud bude novela zákona o zaměstnanosti přijata, bude se nový limit vztahovat pouze na zdravotní benefity do výše průměrné mzdy, tj. 46 557 Kč ročně.
  Zvyšuje se limit účasti na zdravotním pojištění pro DPP, pokud příjem dosáhne 11 500 Kč (25 % průměrné mzdy).
• Minimální záloha na důchodové pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné se zvýší na 3 399 Kč (29,2 % z ¼ průměrného platu) pro začínající podnikatele a na 4 759 Kč pro ostatní podnikatele (29,2 % z 35 % průměrného platu).
• Minimální záloha na zdravotní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné se zvýší na 3 143 Kč (13,5 % poloviny průměrného platu).
• Paušální sazba daně pro osoby samostatně výdělečně činné v první skupině se zvýší na 8 716 Kč.