Podnikání v ČR

Česká republika se nachází v centru Evropy a sousedí s Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem, což je strategicky výhodné pro podniky zaměřené na východoevropské a západoevropské trhy. Díky této poloze je Česká republika důležitým dopravním a logistickým uzlem, který poskytuje snadný přístup na klíčové evropské trhy.

Politický systém

Česká republika je parlamentní demokracií s liberálním politickým systémem, který vytváří stabilní politické klima pro podnikání. Principy volné soutěže a právní ochrany podnikatelské činnosti napomáhají rozvoji soukromého sektoru a přitahují zahraniční investice.

Integrace do mezinárodních struktur

Evropská unie (EU): Přistoupení k EU v roce 2004 přispělo k integraci České republiky do evropského hospodářského prostoru a usnadnilo obchodní a hospodářské vztahy.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD): Členství v OECD potvrzuje soulad České republiky s mezinárodními hospodářskými standardy a normami.

NATO a další mezinárodní organizace: Členství v těchto strukturách posiluje mezinárodní postavení České republiky a přispívá k politické a ekonomické stabilitě.

Podnikatelské prostředí

Zlepšování podnikatelského prostředí: Česká vláda aktivně pracuje na zlepšování podnikatelského prostředí, což zahrnuje reformy zjednodušující podnikatelské procedury, díky nimž se země stává atraktivní pro mezinárodní investory.

Intelektuální kapitál a inovace: Česká republika disponuje významnými intelektuálními zdroji a podporuje rozvoj high-tech průmyslu a inovativního podnikání.

Investiční klima

Zahraniční investice: Stabilita, integrace do mezinárodních ekonomických struktur a aktivní podpora inovací vytvářejí příznivé podmínky pro přilákání zahraničních investic.

Rozvoj infrastruktury: Česká republika nadále investuje do rozvoje své infrastruktury, což zlepšuje podmínky pro podnikání.

Celkově Česká republika nabízí stabilní a rostoucí ekonomiku se silnou podporou inovativních podniků a výhodnou geografickou polohou pro přístup na hlavní evropské trhy.

Založení podniku v České republice

Zahraniční společnosti mají právo podnikat v České republice za stejných podmínek jako místní společnosti. To zahrnuje právo obchodovat, nabývat nemovitosti a podílet se na českých společnostech jako zakladatelé nebo spoluzakladatelé.

Organizační formy podniků

Společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) a akciové společnosti (a.s.) jsou nejoblíbenějšími formami podnikání pro zahraniční investory v České republice.

Společnosti musí zaregistrovat jedinečný obchodní název a splnit místní právní požadavky pro registraci a správu.

Vízová a imigrační problematika

Cizí státní příslušníci musí dodržovat zákon č. 326/1999 Sb., který upravuje pobyt cizích státních příslušníků v České republice.

V závislosti na účelu činnosti mohou být vyžadovány různé typy víz a povolení k pobytu.

Zdroje pro investory

Asociace pro zahraniční investice (AFI): Poskytuje informační podporu a profesionální služby zahraničním investorům.

Služby nabízené prostřednictvím AFI:

• Právní a daňové poradenství
• Poradenství v oblasti nemovitostí a životního prostředí
• Finanční a investiční poradenství
• Audit a personální poradenství

Praktické kroky k zahájení podnikání

Doporučení

Konzultace s odborníky: Důrazně doporučujeme, abyste ve všech fázích zakládání a provozování podniku v České republice vyhledali odborné konzultanty pro specializované služby a podporu.

Tato doporučení pomohou zahraničním investorům orientovat se v procesu zakládání a rozvoje jejich podnikání v České republice a maximálně využít příležitosti a zdroje, které tato země nabízí.

Daňový systém České republiky

Český daňový systém, který byl zaveden v roce 1993 a od vstupu země do EU v roce 2004 prošel významnými změnami, se skládá ze tří hlavních kategorií daní:

Daňové sazby v roce 2024

Daň z příjmů právnických osob: Standardní sazba je 21 %.

Zvláštní sazby: 5 % pro podkladové investiční fondy.

Srážková daň: Kolísá od 5 % do 35 %, závisí na typu příjmu a může být snížena na základě smluv o zamezení dvojího zdanění.

DPH: Standardní sazba 21 %, se sníženými sazbami pro zvláštní kategorie zboží a služeb.

Daň z nemovitostí: Závisí na typu a umístění nemovitosti.

Charakteristika a reformy

Česká republika aktivně využívá mezinárodní daňové standardy, včetně smluv o zamezení dvojího zdanění založených na vzorové daňové úmluvě OECD, což ji činí atraktivní pro mezinárodní investory. Země také prosazuje politiku harmonizace svých daňových zákonů s legislativou EU, což zjednodušuje přeshraniční transakce a snižuje administrativní překážky.

Český daňový systém nabízí kombinaci progresivního přístupu k zdanění fyzických osob a mírného daňového zatížení podniků, což přispívá k příznivému ekonomickému prostředí pro tuzemské i zahraniční podniky.

Obecné informace o České republice

Česká republika vyniká mezi východoevropskými zeměmi vysokou úrovní vzdělání obyvatelstva. Významná část českého obyvatelstva má střední a vyšší vzdělání. Pracovní síla v zemi je nejen dobře vzdělaná, ale také vysoce kvalifikovaná, flexibilní a inovativní. Díky těmto vlastnostem jsou čeští pracovníci velmi žádaní, přičemž náklady na pracovní sílu jsou výrazně nižší než v západních ekonomikách, což je pro zahraniční investory významnou výhodou.

Ekonomické prostředí

Česká ekonomika patří k vysoce rozvinutým a otevřeným ekonomikám se silnou závislostí na vývozu. Přibližně 85 % českého vývozu směřuje do zemí Evropské unie, přičemž 33 % tohoto objemu připadá na Německo. Mezi hlavní vývozní komodity patří strojírenství, výpočetní technika a dopravní prostředky. Ekonomický model země je založen na silném zpracovatelském průmyslu, včetně automobilového průmyslu, který podporuje stabilní ekonomický růst.

Strategie diverzifikace

Čeští výrobci čelí výzvě najít nové trhy mimo EU, aby snížili závislost na tradičních vývozních destinacích. Nová exportní strategie, vypracovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s podnikatelskou sférou, si klade za cíl rozšířit průmyslovou základnu rozvojem chemického a chemicko-technologického odvětví. To poskytne příležitost posílit ekonomickou pozici země a snížit její závislost na určitých odvětvích, čímž se zvýší její odolnost vůči vnějším šokům.

Závěry

Česká republika nabízí zahraničním investorům jedinečnou kombinaci výhod: strategickou polohu v centru Evropy, kvalifikovanou a relativně levnou pracovní sílu, rozvinutou průmyslovou základnu a stabilní ekonomické prostředí. Investice v České republice mohou díky těmto konkurenčním výhodám přinést vysoké výnosy, zejména pokud společnosti využívají diverzifikační a inovační strategie k zajištění dlouhodobého růstu.

Dominantní odvětví a investiční prostředí České republiky

Strojírenství a automobilový průmysl

Česká republika tradičně přitahuje přímé zahraniční investice do strojírenství a automobilového průmyslu. Tyto sektory se staly symbolem českého průmyslového úspěchu díky historicky zavedeným výrobním tradicím, kvalifikované a relativně levné pracovní síle a příznivé geografické poloze země. Velké investiční projekty byly realizovány hlavně v severovýchodních a středních regionech, což z těchto oblastí činí hlavní centra automobilového průmyslu.

Výzkum a vývoj (R&D)

V posledních letech Česká republika aktivně rozvíjí svůj sektor výzkumu a vývoje ve snaze přilákat investice do high-tech a inovativních oblastí. Výdaje na výzkum a vývoj vzrostly z 0,95 % HDP v roce 1995 na více než 2 % HDP v roce 2019, což svědčí o významných veřejných i soukromých investicích v této oblasti.

IT a finanční služby

Významný rozvoj zaznamenal také sektor softwaru, IT a finančních služeb, který se stal druhým největším příjemcem přímých zahraničních investic po automobilovém průmyslu. To odráží globální trend digitalizace a automatizace obchodních procesů.

Geografie investic

Významné investice se soustředily do regionů, jako je Jihočeský kraj, Ústecký kraj, Středočeský kraj a hlavní město Praha. Tyto regiony nabízejí rozvinutou infrastrukturu, přístup k vzdělávacím a vědeckým centrům a vysokou kvalitu života.

Populace a jazykové charakteristiky

Česká republika má přibližně 10,7 milionu obyvatel, z nichž většinu tvoří etničtí Češi. Země se vyznačuje vysokou mírou multilingvismu a kulturní rozmanitosti, což ji činí atraktivní pro mezinárodní obchod. Úředním jazykem je čeština, ale v obchodní komunikaci se hojně používá angličtina a němčina.

Česká republika je atraktivní destinací pro mezinárodní investory díky své strategické poloze, kvalifikované pracovní síle, silným výrobním tradicím a aktivnímu rozvoji inovativních odvětví. Země nadále posiluje svou pozici klíčového hráče v evropském hospodářském prostoru.

Obchodní kultura v České republice a klíčové ekonomické iniciativy

Obchodní kultura

V České republice je pracovní týden 40 hodin, pracovní doba je rozložena od pondělí do pátku, obvykle od 8/9 do 17/18 hodin. Tato standardizovaná pracovní doba zajišťuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, která je v české společnosti velmi ceněna. K udržení vysoké životní úrovně zaměstnanců přispívá také existence 13 oficiálních státních svátků.

Klíčové ekonomické události

Česká republika se aktivně účastní mezinárodních ekonomických procesů a usiluje o další integraci do evropských ekonomických struktur. Jedním z nejnovějších významných kroků v tomto směru je schválení Národního plánu obnovy, který je financován částkou přibližně 200 miliard Kč. Tyto prostředky budou použity na modernizaci ekonomiky, včetně rozvoje ekologické dopravy, zdravotnictví, vysokorychlostních internetových sítí a vzdělávací infrastruktury. Taková opatření přispívají ke zlepšení podnikatelského prostředí a atraktivity země pro zahraniční investice.

Politické změny

Poslední parlamentní volby v České republice v říjnu 2021 přinesly významné změny v politické situaci. Komunistická strana se poprvé od sametové revoluce nedostala do parlamentu, což odráží změny v politických preferencích obyvatelstva. Vytvoření nové vlády koaličními skupinami SPOLU a Piráti a Starostové otevírá nové perspektivy pro politickou stabilitu a ekonomický rozvoj.

Atraktivita pro investice

Ambice České republiky stát se centrem investic s vysokou přidanou hodnotou podtrhuje její důraz na výzkum a vývoj a služby. Česká republika nabízí zahraničním investorům jedinečnou kombinaci kvalifikované pracovní síly, vysoké úrovně inovací a strategické polohy v srdci Evropy, což z ní činí jednu z nejatraktivnějších zemí pro podnikání v regionu.

Nová legislativa v České republice: Klíčové změny a jejich dopad na podnikatelské prostředí

Zákon o obchodních společnostech (zákon č. 33/2020 Sb.)

Od 1. ledna 2021 byly do českého práva obchodních společností zavedeny významné změny, zejména pokud jde o společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Novely vyjasnily a optimalizovaly procesy zakládání a řízení společností, včetně zavedení monistické struktury řízení v akciových společnostech. Cílem těchto novel je zvýšit transparentnost a zjednodušit obchodní činnosti, což může přispět ke zvýšení investiční atraktivity České republiky.

Zákon o rejstříku skutečných majitelů (zákon č. 37/2021)

Tento zákon, který vstoupil v platnost 1. června 2021, zavádí novou definici skutečného majitele (UBO) a ukládá všem společnostem povinnost aktualizovat příslušné údaje v registru UBO. Cílem tohoto zákona je boj proti praní špinavých peněz a zvýšení transparentnosti společností, což je klíčový aspekt pro udržení důvěry mezinárodních investorů v podnikatelské prostředí země.

Zákon o ověřování zahraničních investic (zákon č. 34/2021 Sb.)

Tento zákon, který vstoupil v platnost 1. května 2021, zavádí mechanismy národní bezpečnosti pro prověřování zahraničních investic. Vztahuje se na investice, které představují potenciální hrozbu pro národní bezpečnost nebo veřejný pořádek, a zahrnuje odvětví, jako je vojenský materiál a kritická infrastruktura. Tato opatření jsou synchronizována s evropskými standardy a posilují ochranu českých hospodářských zájmů.

Stavební zákon

Nový stavební zákon, který vstoupí v platnost 1. července 2023, si klade za cíl zrychlit procesy vydávání stavebních povolení a zavést digitalizaci v této oblasti. Tyto změny mohou výrazně zlepšit efektivitu veřejné správy a zjednodušit stavební podnikání, což je zvláště důležité pro podporu hospodářského růstu a rozvoje infrastruktury.

Přijaté zákony odrážejí snahu České republiky o vytvoření otevřenějšího, transparentnějšího a regulovanějšího podnikatelského prostředí. To posiluje právní základ pro investiční a obchodní činnosti, zvyšuje důvěru investorů a přispívá k dalšímu hospodářskému rozvoji země.

Zákon o hospodářské soutěži v České republice

Český zákon o ochraně hospodářské soutěže (zákon č. 143/2001 Sb.) stanoví právní rámec pro regulaci a ochranu hospodářské soutěže na trhu se zbožím a službami. Cílem zákona je zabránit jednáním, která by mohla vyloučit, omezit nebo narušit hospodářskou soutěž, a vztahuje se jak na tuzemské, tak na mezinárodní transakce, které mají dopad na český trh.

Klíčové aspekty zákona

Omezující dohody: Zákon zakazuje dohody mezi podniky, které by mohly zabránit, omezit nebo narušit hospodářskou soutěž. Patří sem kartelové dohody, dohody o stanovení cen, rozdělení trhu a jiné typy dohod narušujících hospodářskou soutěž.

Zneužití dominantního postavení: Zákon o hospodářské soutěži zakazuje společnostem s dominantním postavením na trhu zneužívat toto postavení. Příklady zneužití zahrnují nespravedlivé ceny, omezování výroby nebo vývoje na úkor spotřebitelů a podmínky, které staví konkurenty do nerovného postavení.

Extrateritoriální působnost: Český zákon o hospodářské soutěži se vztahuje i na jednání společností mimo Českou republiku, pokud toto jednání může ovlivnit hospodářskou soutěž v rámci země. Jednání ovlivňující výlučně zahraniční trhy se však řídí mezinárodními smlouvami, k nimž Česká republika přistoupila.

Význam pro zahraniční investory

Pro zahraniční společnosti, které chtějí podnikat v České republice, je zásadní porozumět zákonu o hospodářské soutěži a dodržovat jej. Znalost omezení uložených zákonem pomáhá vyhnout se vysokým pokutám a udržet zdravé konkurenční prostředí. Společnosti, zejména ty, které mohou mít dominantní postavení v určitých odvětvích, by měly pečlivě analyzovat své tržní strategie, aby zajistily soulad s českými antimonopolními předpisy.

Úloha orgánů veřejné moci

Český antimonopolní regulační orgán aktivně sleduje dodržování zákona, vyřizuje stížnosti, provádí vyšetřování a ukládá pokuty za porušení zákona. To zdůrazňuje nutnost zavedení vnitřních kontrolních a compliance mechanismů ve společnostech, aby bylo zajištěno plné dodržování zákona.

Základy zákona o hospodářské soutěži (zákon č. 143/2001 Sb.)

Zákon o hospodářské soutěži České republiky má za cíl zabránit dohodám a praktikám, které mohou omezovat, narušovat nebo vylučovat hospodářskou soutěž. Hlavní ustanovení zákona se zabývají různými protisoutěžními praktikami, včetně:

1. Stanovení cen : Zákon zakazuje přímé nebo nepřímé dohody o cenách nebo jiných obchodních podmínkách mezi podniky, které mohou narušit hospodářskou soutěž.
2. Omezení výroby a investic: Zákon odrazuje od dohod, které omezují nebo kontrolují výrobu, prodej, výzkum a vývoj nebo investice.
3. Rozdělení trhu: Dohoda mezi podniky, která vede k rozdělení trhů nebo zdrojů dodávek, je zakázána.
4. Diskriminační podmínky a podmínky: Je zakázáno uplatňovat na stejné nebo podobné transakce odlišné podmínky, které některé podniky znevýhodňují ve srovnání s jinými.
5. Skupinový bojkot: Zákon zakazuje dohody, které vyžadují, aby se strany zdržely obchodování nebo jiného ekonomického styku s podniky, které nejsou stranami dohody.

Výjimky ze zákona o hospodářské soutěži

Za určitých podmínek mohou být protisoutěžní dohody vyloučeny ze zákazu stanoveného zákonem o hospodářské soutěži:

• Dohody mohou být povoleny, pokud zlepšují výrobu nebo distribuci zboží, podporují technický nebo hospodářský rozvoj a poskytují spotřebitelům spravedlivý podíl na získaných výhodách.
• Takové dohody nesmějí ukládat omezení nezbytná k dosažení těchto cílů a nesmějí umožňovat vyloučení hospodářské soutěže na významné části relevantního trhu.

Právní předpisy EU

Zákon o hospodářské soutěži České republiky zohledňuje také ustanovení EU, zejména článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který upravuje dohody a praktiky narušující hospodářskou soutěž na úrovni celé Evropské unie.

Praktické uplatnění

Společnosti působící v České republice nebo interagující s českým trhem musí pečlivě analyzovat své obchodní dohody a praktiky z hlediska souladu s vnitrostátními i evropskými pravidly hospodářské soutěže. Nedodržení těchto požadavků může mít za následek vysoké pokuty a další právní důsledky.

Jednostranné chování a dominantní postavení v českém antimonopolním právu

Stanovení dominantního postavení

Podle českého práva se má za to, že podnik (nebo skupina podniků jednající společně) má dominantní postavení, pokud je schopen jednat nezávisle na konkurentech, zákaznících nebo spotřebitelích. Kritériem pro určení dominantního postavení je tržní podíl vyšší než 40 %, lze však zohlednit i další faktory, které mohou naznačovat dominantní postavení i při menším tržním podílu.

Zákaz zneužívání dominantního postavení

Český zákon o hospodářské soutěži zakazuje zneužívání dominantního postavení, které může mít následující formy:

Klíčové aspekty zákona

Nekalé smluvní podmínky: Stanovení podmínek, které se výrazně liší od podmínek, kterých by bylo možné dosáhnout na konkurenčním trhu, např. ukládání nepřiměřených povinností protistranám.

Diskriminace: Uplatňování odlišných podmínek na identické transakce s různými obchodními partnery, čímž jsou někteří z nich znevýhodněni.

Omezení výroby: Umělé snižování výroby nebo inovací, které je na úkor spotřebitelů.

Dumping: Prodej zboží za ceny nižší než náklady s cílem vytlačit konkurenty z trhu.

Odepření přístupu k infrastruktuře: Odmítnutí poskytnout přístup k základní infrastruktuře nebo duševnímu vlastnictví, pokud je takový přístup nezbytný pro účast na trhu a odmítnutí nelze odůvodnit provozními nebo jinými platnými důvody.

Výjimky a obranné mechanismy

Zneužití dominantního postavení není vždy snadné prokázat, protože je nutná komplexní analýza situace na trhu a chování podniku. Zákon poskytuje podnikům možnost ospravedlnit určité jednání, pokud mohou prokázat, že takové jednání má objektivní důvody nebo přispívá ke zlepšení hospodářské soutěže ve prospěch spotřebitelů.

Praktické dopady pro podnikání

Pro společnosti, zejména ty, které mohou mít dominantní postavení na trhu, je důležité pečlivě analyzovat a posoudit své obchodní praktiky z hlediska souladu s požadavky soutěžního práva. Nedodržení těchto požadavků může mít za následek vysoké pokuty a negativní důsledky jak pro pověst společnosti, tak pro její finanční situaci.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže České republiky

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže České republiky přísně sleduje dodržování antimonopolních pravidel a má rozsáhlé pravomoci k vyšetřování a trestání porušení. Hraje klíčovou roli v udržování zdravého konkurenčního prostředí tím, že odrazuje od praktik narušujících hospodářskou soutěž, jako jsou omezující dohody a zneužívání dominantního postavení.

Důležité pravomoci úřadu:

• Vyšetřování: Úřad může samostatně zahájit vyšetřování a požadovat od podniků poskytnutí nezbytných informací a dokumentů.
• Řízení: Po vyšetřování může úřad rozhodnout o uložení pokuty nebo jiné sankce. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, což poskytuje možnost soudního přezkumu.

Pokuty a sankce:

• Maximální pokuta: Až 10 milionů Kč nebo až 10 % ročního obratu společnosti.
• Zákaz účasti: Společnosti mohou být dočasně vyloučeny z účasti ve veřejných zakázkách.

Postupy k obnovení hospodářské soutěže:

• Povinnosti: úřad může řízení ukončit, pokud porušovatel navrhne opatření k obnovení hospodářské soutěže.
• Program shovívavosti: Je stanoveno snížení nebo prominutí sankcí pro společnosti, které aktivně spolupracují s úřadem při vyšetřování.

Právní obrana a náprava:

• Zákon o náhradě škody: Oběti protisoutěžních praktik mohou požadovat náhradu škody způsobené porušením pravidel hospodářské soutěže. Tento zákon stanoví jasné postupy pro náhradu škody a neumožňuje snížení náhrady podle uvážení soudu.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže působí jako hlavní strážce hospodářské soutěže v České republice a brání praktikám, které by mohly poškodit tržní ekonomiku a spotřebitele. To zahrnuje jak správní opatření proti podnikům, tak zajištění práv obětí na nápravu.

Transakce podléhající kontrole spojování podniků

V České republice je kontrola spojování podniků přísně regulována, zejména pokud takové transakce mohou vést k významnému omezení hospodářské soutěže na trhu. Zde jsou hlavní body, které je třeba zvážit při plánování takových transakcí:

Závěrečné ustanovení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může stanovit dodatečné podmínky nebo omezení pro schválení transakce s cílem zachovat hospodářskou soutěž. Zvláštní pozornost je věnována zabránění vzniku nebo posílení dominantního postavení, které by mohlo vést k významnému narušení hospodářské soutěže.

Pokud celkový podíl účastníků koncentrace na trhu nepřesahuje 25 %, obecně se předpokládá, že koncentrace nepovede k významnému zhoršení konkurenčního prostředí. Každá situace však vyžaduje individuální posouzení.

Akvizice ze zahraničí

V případě akvizice zahraničních společností, které mohou mít vliv na trh České republiky, se uplatňuje několik klíčových pravidel a postupů stanovených zákonem o hospodářské soutěži:

Použitelnost zákona o hospodářské soutěži

Zákon o hospodářské soutěži se vztahuje na všechny koncentrace, včetně těch, které se odehrávají v zahraničí, pokud mohou ovlivnit konkurenční prostředí v České republice.

To vyžaduje, aby celkový obrat všech účastníků transakce na českém trhu dosáhl stanovených prahových hodnot.

Zvláštnosti finančního sektoru

Banky a finanční instituce: Čistý obrat se počítá na základě příjmů z úroků, poplatků a provizí a finančních transakcí.

• Pojišťovny: Čistý obrat se definuje jako součet předepsaného pojistného.

Nutnost oznámení a schválení

Koncentrace, které dosahují prahových hodnot obratu, musí být oznámeny Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k posouzení a schválení.

V případě finančního sektoru je kromě oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vyžadováno také schválení České národní banky.

Hlavní fáze schvalovacího řízení koncentrace

1. Podání žádosti: Podniky musí před realizací koncentrace podat žádost o její schválení.
2. Posouzení úřadem: Úřad analyzuje transakci z hlediska jejího potenciálního dopadu na trh, zejména na omezení hospodářské soutěže.
3. Rozhodnutí: Úřad může transakci schválit, zamítnout nebo schválit s určitými podmínkami, aby bylo zachováno zdravé konkurenční prostředí.

Uložení sankcí

Porušení podmínek stanovených zákonem o hospodářské soutěži může mít za následek uložení pokut, včetně významných finančních sankcí a zákazu účasti ve veřejných zakázkách.

Při plánování akvizic zahraničních společností, které mohou mít dopad na český trh, je proto nutné přísně dodržovat požadavky českého zákona o hospodářské soutěži a získat příslušná regulační schválení.